HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

STŘÍPKY Z HISTORIE - DÍKY, PANÍ LUISO (2)

Každý sběratel toho či onoho sběratelského oboru v převážné většině vidí jen výsledek často složitého procesu vzniku sbíraných artefaktů. Uniká mu to, co vše  je nuoi vykonat, aby se takový předmět sběrattlského zájmu vůbec objevil. Často bývají takové okolnosti složité, a někdy i bolestné. Nejinak tomu je i u oboru, který sleduje tento web. Je jím obor sběratelství produktů, které vytváří výplatní stroj,  moderní vynález racionalizace poštovnictví dříve nazývaný frankotyp, nově správněji výplatní otisk.

V hrubých obrysem známe začátky, i když archivy jsou na informace skoupé. Archivy, Příliš vznosné slovo. Prostě to, co po "čištění" zbylo. Často nic, někdy něco málo. Ale víme, kdy se zrodila myšlena racionalizace (dokument poštovní správy), známe začátky uvedení tohoto vynálezu  do provozu, kdy a kde a kým. Co je naprosto neznámíé, je organizační a ekonomické zázemí vzniku vyplácení zásilek výplatními otisky u nás v roce 1926

Zatím jsou především neznámé především smlouvy mezi  MPT, vybraným zástupcem firmy B. Jarolímka a výrobce a dodavatelem firmy Francotyp GmbH. Zatím se bohužel nepodařilo objevit archiv nástupce firmy B. Jarolímek -  národního podniku NARPA Praha. Zatím je nedostupný. Možná, že skončil ve sběr, nebo splynul a archivem  nástupce Narpy  Kancelářských strojů n.p. Praha (a později i DataSystému v Bratislavě). Objevitelská a badatelská práce nás ještě čeká. Dokumenty by jistě odkryly další tajemství tohoto oboru. Ztaím musíme "vařit z vody".

Vraťme se do roku 1926. To už byli jasní aktéři zavedení výplatních strojů u nás. Důležitou tsránkou celého procesu, který by výplatní tsroje vůbec uvedl do provozu, bylo ekonomické pozadí. To měla na starosti firma B. Jarolímek, která nesla hlavní tíhu této záležiltosti. V oblasti organizační, obchodní a technické, ale zejména ekonomické a finanční.  Z posbíraných střípků se nám vytvořila hrubá mozaika - v této záležitosti byla nejdůležitějším činitelem paní Aloisie Jarolímková, poz. Šišková (narozena dne 21. 6. 1884), dcera zedníka ze Smíchova a ode dne 11. 9. 1904 manželka majitele firmy pana Bohumila Jarolímka. Ve společnosti a ve firmě se jí jinak neřeklo než paní Luisa.

Co vím o finančních začátcích? Je toho málo, ale přece něco. K informacím hodně přispěl pan Rudolf Píša, který zjistil řadu potřebných údajů a souvislostí (viz jeho Věstník MCP a článek V rytmu kláves). .  V květnu došlo ke konečné dohodě mezi třemi aktéry celého procesu. Závěry dohod vyžadovaly finance na nákup výplatních strojů na rozjezd celé akce. Řešení bylo blízko. 

Firma B. Jarolímek měla účet u České průmyslové a hospodářské banky v Praze (ano, to byl druhý uživatel výplatního stroje u nás). Manželé Jarolímkovi začali jednat s touto bankou a jednání dopadla úspěšně. Úvěr ve výši 50000 až 100000 Kčs  byl poskytnut.Měl ale několik dost tvrdých podmínek.

1/ Ručení: paní Aloisie Jarolímková ručila svým domem v Karlově ulici 188/4 v Praze. Zde se nacházela i mechanická dílna firmy B. Jarolímek. Toto jištění při úvěru bylo přijato,

2/ Rozsah použití: Úvěr mohl být využit jen na nákup výplatních strojů Francotyp a na stroje, které se platily přede a hotově (jinak se výhodná se změnila),

3/ Určení zboží: Úvěr byl určen jen na objednané zboží zákazníky, nikoliv  na stroje na sklad,

4/ Vymezení zákazníků: Zákazníky a odběrateli výplatních strojů mohly být jen velké subjekty vzhledem ke značně vysoké ceně (tehdy jeden stroj stál 21000 až 26000 Kčs).  Mohly to být banky, pojišťovny, nemocenské pokladny, úřady, velké tovární subjekty vysoce solventní uživatelé.

Na tomto místě stojí za poznámku jedna skutečnost: poštovní správa vůbec neuvažovala na začátku s umístěním výplatních strojů na přepážkách poštovních úřadů. Bylo to kvůli nedůvěře či  nejistotě anebo nedostatku finančních prostředků? Souhlas poštovní správa vydala až o 20 let později - v roce 1946.

5/ Povolení poštovní správy: MPT si vyhradilo, že každý subjekt, každý stroj bude né  tpečeť jejich souhlasu. Proto se každé povolení, alespoň ze začátku objevovalo ve věstnících MPT,

6/ Čerpání a splácení: Úvěr byl splatný bance do jednoiho měsíce od použití (čerpání).

 

Smlouva o úvěru mezi bankou a firmou B. Jarolímek byla podepsána v srpnu 1926, tedy několik dní před oficiálním zahájením provozu prvních dvou strojů Francotyp (typ A, typ B)  dne 16. 9. 1926.

 

Co bylo dál? Výplatní stroj díky houževnatosti rodiny Jarolímků a důsledným postupům a pomoci  paní Luisy se stal součástí našeho poštovního systému a Československo se zařadilo mezi vyspělé země světa i v poštovnictví.

Těžký začátek, ale úspěšná léta podnikání, bohužel zakalené tragickou smrtí Bohumila Jarolímka juniora, hořké a nedůstojné konce obou aktérů pana Bohumila Jarolímka seniora a paní Luisy Jarolímkové (po znárodnění konfiskace nemovitého a movitého majetku odsun do Krásné Lípy, ztráta zdraví obou manželů, nedůstojné životní podmínky a konec života v zapomnění).

Nezbývá mi nic jiného než vyjádřit díky paní Luise.  Stále u těžkých začátků a dokázala všechny těžkosti a překážky společně s manželem překonat.

 

 

DSC00639

Paní Luisa
(Aloisie) Jarolímková roz. Śišková

Zdrij: Věstník MCP, článek R. Píši "V rytmu kláves").

 

Jedny z prvních výplatních strojůl Francotyp používaných u nás (některé jsou sosučástí expozice  a depozitáře Poštovního muzea ve Vyšším Brodě).

 

DSC00646     DSC00644     DSC00645

Naposledy změněnostředa, 05 leden 2022 13:32