HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

95 LET OD DRUHÉHO ROZHODNÉHO DNE 16. 9. 2021 Doporučený

Před několika dny  (27. 8.) jsem zavěsil na tento web připomínku prvního rozhodného dne v životě československého výplatního otisku. Připomněl jsem, že dne 6. 9. 1926, tedypořed 95 lety, vyšel Věstník ministerstva pošt a telegrafů č. 44 vycházející z ustanovení číslo 89/1926 MPT, který oficiálně povolil výplatní stroje v československém poštovním provozu.

Dnes připomínám druhý rozhodný den v životě našeho výplatního otisku - den16. 9. 1926. Tento den se významně zapsal do poštovní historie Československa a my si den 16. 9., od kterého letos uplyne již 95 let, připomínáme jako úspěšný pokus zmodernizovat a zracionalizovat poštovní provoz.

Dne 16. 9. 1927 dopoledne se komise poštovní správy v čele s jejím čelným představitelem ministerstva pošt a telegrafů JUDr. Karlem Dunovským (viz vox dole)  vydala do středu Prahy, na  Příkopy, aby ve dvou velkých bankách tehdejšího Československa "postavila a uvedla v provoz první československý výplatní stroj Francotyp A v budově Živnostenské banky a druhý výplatní stroj Francotyp B v budově České průmyslové a hospodářské banky ", jak praví tehdejší doklady. "Strojová počitadla byla nastavena na nulu. Stroje byly opatřeny plombou a uvedeny v činnost zasunutím výplatního proužku č. 1 v hodnotě 2000 Kč u prvního stroje  a výplatního proužku č. 2 u druhého ssroje."

Dodávám, že provoz byl na zkoušku. První den 16. 9. byly  vytvořeny jen pro historické a oficiální účely, skutečný první pracovní den začal 17. 9. 1926. Viz výplatní otisk Živnostenské banky z tohoto dne níže.

Protokoly (Zprávy o zahájení činnosti výplatních strojů) s podpisy aktérů tohoto slavnostního aktu a s obálkami adresovanými Poštovnímu muzeu v Praze a opatřenými oběma otisky jsou součástí sbírek Poštovního muzea v Praze.

Přepsiy obou Protokolů a originální vzhledu druhého společně s podpisy osmi účastníků oficiální delegace poštovní správy pořízenými při  uvedení strojů do provozu jsou součástí ilustrací mé knihy "Žralok a frankotyp" (str. 22 23, 24, Praha 2017).

Třetí rozhodný den v životě čs. výplatního stroje přišel o něco později, to byl rozhodný den na trvalo. O tom až později v listopadu.

 

ŽB 001

B O X

JUDr. KAREL DUNOVSKÝ

(5. května 1878, Plzeň - 14. září 1960, Řevnice, + ve věku 82 let)

Karel Dunovský byl rakousko - uherský, český a československý státní úředník a politik. V poštovnictví zastával různé funkce,  ke konci první republiky  krátce ministr pošt a telegrafů, v pořadí 12.  To bylo v době od 22. září 1938 do 4. 10. 1938 v úřednické  vládě Jana Syrového.

Předchůdcem Karla Dunovského  byl Alois Tučný a nástupcem Vladimír Kajdoš.

Karel Dunovský  se narodil  do rodiny poštmistra. Maturoval na gymnáziu v Plzni. Práva vystudoval v letech 1898 - 1901 na české univerzitě v Praze. Titul JUDr. získal v roce 1904.

V letech 1903 - 1914 pracoval na poštovním ředitelství v Praze., v letech 1914 - 1918 v předlitavském ministerstvu obchodu ve Vídni.

Od vzniku Československa působil jako vedoucí úředník na ministerstvu pošt a telegrafů., od roku 1933 byl odborovým přednostou.  V letech 1935 - 1939 zastával funkci generálního ředitele pošt a telegrafů, poté se stal ministrem. 

Ve 30. letech byl předsedou správní rady a výkonného výboru státního podniku Česká pošta a členem správních rad obchodních společností se státním podílem.

V roce 1939 odešel do penze.

Manželka Libuše byla dcerou pražského advokáta  JUDr. Karla Setunského (1850 - 1929), politika mladočeské strany a předního laického činovníka evangelické církve. V letech 1895 - 1901 byl poslancem českého zemského sněmu.

Čerpáno z biography.hiu.cas.cz (autor Josef Tomeš)

 

Karel Dunovsk

Oficiální portrét JUDr. Karla Dunovského

 

 

 

 

 

 

Naposledy změněnočtvrtek, 09 září 2021 12:09