HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Rytec Ferdinand Schirnböck Doporučený

Rytec Ferdinand Schirnböck – 155 let od narození

    

     Za několik dní v srpnu si připomeneme 155 let od narození významného rakouského rytce, který se výrazným způsobem zapsal do historie známkové a bankovkové tvorby. Jeho známky a bankovky nás provázely řadu let. Měl velké štěstí, že jej osud spojil s dalším významným secesním umělcem – Kolo (manem) Moserem – s ním se seznámíme  separátně později. Tím rytcem byl Ferdinand Schirnböck.

     Ferdinand Schirnböck (narozen 27. 8. 1859 v Hollabrunnu, Oberhollabrunn, Dolní Rakousko, zemřel 16. 9. 1930 v Perchtolddorfu , Dolní Rakousko) byl akademickým malířem a významným rakouským rytcem. Pocházel z rytecké rodiny. I když jeho otec zemřel na choleru, jeho matka mu umožnila navštěvovat Gymnasium Hollabrunn ( Hollabrunner Gymnasium), kde se projevil jeho talent. Posléze studoval na Umělecké škole rakouského Muzea užitého umění (Kunstschule des österreichischen Gewerbemuseums) a též na vídeńské Akademii výtvarných umění (Wiener Kunstakademie), kde navštěvoval speciální třídu pro rytce.

     Počátek své pracovní kariéry strávil v Argentině (Buenos Aires), kde pracoval pro Tiskárnu cenin (Wertzeichendruckerei) a navrhl řadu argentinských známek a bankovek . V roce 1892 se vrátil do Rakouska- Uherska a pracoval jako rytec bankovek pro Rakousko – uherskou banku ( Österreich-Ungarische Bank, nyní Österreichische Nationalbank) a tiskárnu Print Media Austria AG. Mezinárodní slávu mu zajistily rytiny poštovních známek pro rakouskou poštovní správu (podle návrhů Kolo (mana) Mosera). V roce 1906 vytvořil sérii pro Bosnu-Hercegovinu. Jeho netradiční a do jisté míry revoluční tvorba opustila motivy hlav států či erbů a zobrazila též krajiny. Další progresi vložil do série poštovních známek z roku 1908 (jubilejní známky k 60. výročí Franze Josefa I. na trůnu), které byly značně ovlivněny secesním uměleckým směrem a byly vytištěny vícebarevně. Změnil i tradiční formát a známku „postavil do výšky“. Traduje se, že příklad z této známky si vzal později po vzniku Československa i Max Švabinský při tvorbě známky s TGM. Ferdinand Schirnböck a Max Śvabinský spolu úzce spolupracovali i později při tvorbě československých bankovek. Další známky, ale i celiny následovaly, a to nejen pro rakousko-uherskou poštovní správu. Poštovní známky vytvořil i   pro Albánii, Bulharsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rusko, Švédsko, Turecko, Maďarsko, Vatikán a Siam, ale i další země. Lichtenštejnsko si zejména cení Schirnböckovy práce na jejich prvních známkách z roku 1912, které zobrazily knížete Johana II. von Liechtenstein. Známky navrhl též Kolo Moser, umělecký partner F. Schirnböcka. Oficiální den vydání 1. 2. 1912. Je zaznamenáno použití i o pár dní dříve v lednu roku 1912. Byly vytištěny známky ve třech hodnotách a barvách ( 5, 10 25 haléřů). Později následovaly další série a známky s dalším motivem (erby). Jeho známky opatřené přetisky („POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919“) sběratele provázejí dodnes v jejich sběratelském úsilí…

   

         Ferdinand Schirnböck vstoupil do dějin rytectví i ryteckými pracemi na bankovkách. Nejprve naše předky provázely okolkované bankovky, na kterých se podílel společně s autorem Josefem Pfeifferem (návrh bakovky) Carminem Schlesingerem z firmy Haase (návrh kolku) – ty vytiskla tiskárna Druckerei für Wertpapiere, Vídeň) a byly používány v letech 1919 – 1920 či další okolkované bankovky, kde autoři byli stejní s výjimkou autorů nalepovacích či tištěných kolků(Alfons Mucha,, vytiskla Ćeská grafická unie Praha či J. Franěk , s tiskem na bankovku od fy. Haase). Dále s podílel s Maxem Švabinským na prvorepublikové stokoruně . Ryl zejména portrétní části bankovek.

       Odborníci uvádějí, že Ferdinand Schirnböck do značné míry ovlivnil tvorbu československých rytců. Ferdinand Schirnböck byl při své práci velmi houževnatý a měl nezkrotnou chuť pracovat. A to i přes svůj zdravotní handicap (v důsledku úrazu z mládí neviděl na své levé oko). Vídeň ocenila F. Schirnböcka tím, že po něm pojmenovala jednu ze svých ulic.

       

Napsáno: 16. 8. 2014                                                        Autor: Ivan Leiš

Zdroje informací a ilustrací:

1/ http://www.bdph.de

2/ http://www.google.cz

3/ https://sslu3.webhosting.upc.biz

4/ http://www.mauspfeil.com

5/ http://de.wikipedia.org

6/ http://cnslouny.unas.cz

7/ http://www.batz-hausen.de

8/ http://www.cnbprovsechny.cnb.cz

9/ http://de.academic.ru

10/http://www.europeana.eu

11/Publikace 100 Jahre liechtensteinische Briefmarken 1912 – 2012, Rennenberg Heinz, tisk BVD Druck+Verlag AG Schaan, vydalo Liechtensteinisches Landesmuseum Vaduz

12/http://ribeviri.net

13/ http://www.autsrianphilately.com

14/ http://austria-forum.org

15/ www.stampcommunity.org

16/ Ing. Schneiderbauer Franz, Ganzsachen Österreich, KremsDonau 1981

17/ Dr. Ferchenbauer Ulrich, Österreich 1850-1918, 4. vydání ,Wien 1981

18/ Osobní archiv/vlastní sbírka

       

Zanechat komentář

Make sure you enter all the required information, indicated by an asterisk (*). HTML code is not allowed.